Jak na to...
16. srpna 2010

Přechod na syrovou stravu není otázkou hodiny a dne... pouze v akutním případě... je to čas změny zvyků, poznání, pochopení a přijetí...

O tom, jak a co vlastně jíme, jsem se začala zajímat asi před 10 lety. Měla jsem zdravotní potíže a při hledání, jak je řešit, se mi vždycky "připletla" informace o působení stravy na naše zdraví. Zpočátku jsem na to nahlížela jako na zajímavost, ale pak mně to nedalo a začala jsem postupně svou stravu měnit.

Začala jsem vynechávat potraviny, u kterých mě odradil především způsob výroby a hlavně to, z čeho se vlastně se vlatně vyrábí. Občas mě to šokovalo, když jsem zjistila, že se používá ropa, lidské vlasy atd. Takže první jsem přestala jíst tavené sýry a postupně jsem vyřadila všechny mléčné výrobky kromě tvrdých sýrů a jogurtů. Zde jsem ještě neměla "nastudováno" :-), tak jsem je jedla naplno. Každý den ráno velký kelímek Selského jogurtu s vlastní ovocem a semínkama.

Po půl roce mi nebylo nic moc a můj zdravotní stav se horšil. Jak je to možné?

Když se ptáme, dostaneme odpověď :-).

"...Dalším krůčkem může být postupné vyřazování sýrů. Málokdo dnes ví, že sýry jsou zdravotně riskantnější než maso. Proces jejich přípravy totiž způsobí, že to, čemu se říká metabolický odpad (toxické, jedovaté látky, nadbytečný hlen atd.) ulpívá v těle déle než metabolický odpad z masa. Tvrdé sýry jím blokují především jeden z nejdůležitějších orgánů - játra. A jsou-li blokována játra, začne špatně fungovat trojice důležitých zažívacích orgánů s nimi energeticky těsně spojených: slinivka, slezina, žaludek (ale také žlučník *). Tím se pak rychle rozběhne proces, který většinou skončí velmi špatně."

Další krůček nebo spíš krok: odstranit tvaroh a jogurty. A to především a rychle jogurty s ovocem a cukrem. Přítomnost tří jednoduchých cukrů (řepný, ovocný, mléčný) z nich činí potravinu, která se podílí na vzniku všech chorob. Energie jogurtu je energií vzestupnou a expanzivní (odstředivou, dilatující) a je jednou z hlavních příčin oslabení orgánů v horní polovině těla a vzniku chorob v celém tomto prostoru. A už je obecně známo, že jednou z největších chyb minulosti byla a je nadměrná konzumace bílkovin. ..."

(J. Průchová: Makrobiotika - cesta ke klidu a pohodlí)

Tím skončilo moje experintování s jogurtem a přestala jsem jíst i sýry, takže po roce jsem úplně vyloučila veškeré mléčné produkty.

Současně v souvislosti s příjmem živočišných bílkovin, které jsem cítila nepříznivě na mé zdraví, jsem velmi rychle vyloučila salámy. Maso jsem omezila pouze na kuřecí a krůtí, jenže moje tělo si začalo vybírat samo :-). Kuřecí maso mi prostě přestalo vonět a už jsem jej nemohla jíst. Ještě jsem chvíli jedla krůtí maso, ale pak jsem najednou maso přestala jíst úplně. To trvalo cca půl roku. Postupně k tomu přibýval i důvod etický, když jsem zjišťovala, jakým způsobem se vlastně "dělá" maso. Z toho důvodu jsem vyloučila i vajíčka, kromě toho, že jejich způsob výroby nemá už nic společného s vajíčkem domací slepice (i žloutek už je chemicky dobarvován), vnímám vajíčko jako zrod života (i když momentálně není oplodněno).

Seznámila jsem se v té době s hlavní příčinou civilizačních chorob a tou je překyselní organismu. Začala jsem studovat potraviny, jejich kyselost a zásaditost. A podle toho jsem si začala upravovat jídelníček. Jedla jsem brambory vařené ve slupce v páře, rýži (pokud možno celozrnnou - i když mi zpočátku moc nechutnala), jáhly, pohanku a vařila jsem různé zeleninové polévky. Začala jsem používat různé druhy koření místo ochucovadel a soli. Jídelníček jsem měla velmi jednoduchý a začala jsem se cítit lépe.

A na své Cestě jsem pokračovala dál :-). Přišly ke mně informace o významu syrové stravy pro naše zdraví. Celkem jsem na to "vlítla" bez velkého přemýšlení a tak to taky byla velká rána :-)))). Myslela jsem si, jak to bude jednoduché. Ale po třech dnech jen na syrové stravě mi bylo mdlo a musela jsem se vrátit k vařenému. Tak jsem zpomalila a začala více syrovou stravu studovat. Postupně jsem si zařazovala do svého života dny syrové stravy a najednou jsem zjistila, že 14 dní už jím jen syrové.

A pak další informace: Kristus se 40 dní postil v poušti, aby došel k poznání, které by pak mohl předat svým učedníkům... a tak ne náhodou se v léčitelství doporučuje dodržovat těchto 40 dní nějakou doporučenou léčbu jako Cestu k uzdravení. A tak jsem "odešla do pouště", abych také došla k poznání, které mi pomůže pochopit smysluplnost mého počínání. Zůstala jsem jen na syrové stravě. Byl měsíc červenec 2009, bylo teplo a ovoce a zeleninové saláty byly v teplých dnech příjemné. Po 20 dnech jsem však začala pociťovat přece jen chuť na vařené. Ale byla jsem "na poušti a vařič nikde :-). 30. den jsem skutečně došla k poznání: pokud dělá člověk něco od srdce, jde to lehce, pokud se k tomu nutí rozumem, pak je to "manipulace" sám se sebou a to určitě není smyslem života. Vždyť život zde na Zemi máme prožít v lásce a radosti :-). Jak jednoduché zjištění, ale já jsem si pro ně musela prostě dojít :-)...

Po 40 dnech jsem si sem tam ještě něco uvařila, ale najednou jsem v počátku měsíce října 2009 přestala vařit, což jsem si uvědomila opravdu až po čase.

Celý proces od konzumního stravování až k dnešní syrové stravě mi trval cca 5 let. Jakmile jsem zůstala jen na syrové stravě, pocítila jsem prudší proces očisty (detoxikace) těla.

Mou velkou podporou a oporou mi byl muj muž Lubomír, který mě nejen povzbuzoval, ale v případě nějakého "pokusu" i pomáhal a do dnes pomáhá a já mu velmi a s velkou láskou děkuji :-).

Není to jednoduché vydat se na tuto Cestu. Vyžaduje to odvahu, víru, sebevíru, vůli a vytrvalost.

Pocítila jsem i psychické a sociální vlivy: člověk zůstane na nějaký čas vyloučen ze společnosti, neboť ta mu nerozumí, proč to dělá... když jsi nemocná, tak jdi k lékaři, jídlo tě přece nemůže uzdravit... a co ti vlastně tak je... kdyby ti bylo to, co říkáš, tak přece musíš jít na operaci, ozařování, chemoterapie atd. ... a máš to vůbec potvrzené od doktora?... ne? odléčitele? aha... takže ti vlastně nic není... jsi jako opice věčně na banánech... budeš nemocná... když nebudeš jíst pečivo, budeš nemocná...když nebudeš vařit, budeš nemocná... když jsi jedla maso a dala si štamprle, byla s tebou legrace...

Inu, jak říkám, nic moc :-)...

Pracovala jsem na cestě k uzdravení i po duchovní stránce, která je nedílnou součástí Cesty k sobě - Cesty uzdravení... a tak jsem se dostala i k etikoterapii...

Dnes se věnuji etikoterapii, výživě a dělám setkání s výživou a etikoterapií... cítím, že už mohu předávat :-)...nejen nastudované, ale především svoje osobní zkušenosti :-)...

A je krásné dělat to, co mě baví a dále rozvíjí :-)... takže místo konzultací s lékaři nad mými nemocemi mám spoustu plánu, co budu tvořit :-)... neboť nejsem ne-mocná, ale opět mocná :-)...

Vytisknout