Rostlinná zrna: DÝNĚ A JEJÍ CENNÁ SEMÍNKA

Historie

Do Evropy přivezl dýni Kolumbus z tropické Ameriky, kde dosud planě rostou její příbuzné druhy. Ale už dávní Indiáni pěstovali nejrůznější druhy dýně. Její semena se našla ve starých peruánských hrobech, kdežto ve starých egyptských hrobkách nebylo po dýni ani stopy. Dýně a fazole se pěstovaly například v Mexiku už dříve, než se tam rozšířilo pěstování kukuřice, čili nejméně 2000 let př. Kr.

Odrůdy

Existuje spousta nejrůznějších dýňových odrůd. Obvykle se dělí do tří skupin.

První a nejznámější je tykev obecná (této odrůdě se lidově říká dýně) –Cucurbita pepo. Druhou skupinu tvoří především cukíny, které se sklízejí před dozráním.

Třetí skupinu představují okrasné tykve, dekorativní popínavé rostliny. Jejich plody nejsou jedlé a zvláště v tropech se používají jako nádoby na vodu.

Semena, která se konzumují nejčastěji, pocházejí z plodů tykve obří nebo dozrálé tykve obecné. Odrůdy s největšími plody obvykle poskytují největší semena.

Každý pochopitelně dává přednost větším semenům, má totiž méně práce s louskáním, a přitom chemické složení semen i jejich vlastnosti jsou celkem stejné.

Tykev obří (Cucurbita maxima) má semena až 3 cm dlouhá, s obsahem oleje 25-50 %.

Tykev se nekonzumuje za syrova, ačkoli z artroky lze získávat šťávu a pít ji syrovou. Obvykle se vaří, dusí nebo zavařuje (kompoty, džemy, marmelády) a používá se při přípravě různých moučníků.

Co všechno dýňová semínka obsahují?

Dýňová semínka můžeme zařadit mezi olejniny, poněvadž obsahují v průměru 37,5 % oleje. Dále mají 0,73 % minerálních látek, mimo jiné hodně fosforu, železa, vápníku, zinku a mnoho dalších stopových prvků. Rovněž obsahují 1,1 % vlákniny, poměrně velmi mnoho bílkovin (více než slunečnicová semínka), takřka celý soubor vitamínů, lecitin, cukry, enzymy, fytin a podobně.

Kromě toho jedna jejich složka – dosud plně neprozkoumaná – usmrcuje tasemnice a škrkavky. Podle jednoho názoru jsou to pryskyřice, podle dalších 0,12% alkohol obsažený ve slupce klíčku.

Léčivé vlastnosti dýňových semínek

V indiánském lidovém léčitelství bylo „odpradávna“ známo, že dýňovými semínky lze u dětí i dospělých odstranit škrkavky či tasemnice ze zažívací soustavy. Přitom už několik čerstvých semínek brazilské dýně rychle a účinně ničí tyto cizopasníky. Čím chladnější je však podnebí, kde dýně roste, tím více semínek je zapotřebí, aby měla léčebné účinky.

Některé prameny uvádějí případy, kdy dýňová semínka vyléčila zbytnění předstojné žlázy neboli prostaty. Je přece známo, že zinek tomuto neduhu předchází, ale také ho léčí, a dýňová semínka jsou na zinek bohatá.

Vytisknout