Zelenina: Červená řepa (Beta vulgaris var. vulgaris)

je dvouletá rostlina, zástupce kořenové zeleniny z čeledi laskavcovité (Amaranthaceae), u které se konzumuje její podzemní část. Dvouleté rostliny, zkráceně též dvouletky (bienny), jsou rostliny, které žijí dva roky: první jaro vyklíčí a vytvoří vegetativní orgány. Na druhý rok pak vyprodukují semena a uhynou - patří tedy do tzv. monokarpických (jednou plodících) rostlin.

Velmi typicky si rostliny v prvním roce vytvářejí přízemní růžici listů. Před zimou prvního roku „zatáhnou“ aneb uloží si zásobní látky z nadzemní části do podzemního zásobního orgánu (kořen, oddenek, hlíza). Na jaře následujícího roku tyto látky využijí k rychlé mobilizaci, díky níž mohou předrůst konkurenci a získat tak konkurenční výhodu v soutěži o zdroje a vytvoří vyšší kvetoucí nať. Kořenová zelenina je podzemní část rostliny, která se používá jako zelenina. Kořenová zelenina u nás patří mezi nejrozšířenější zeleniny. Pěstuje se kvůli kořenům, kořenovým hlízám a bulvám. U některých druhů (petržel, celer) se využívají také listy (nať). Má vysokou dietetickou hodnotu a léčivé účinky na lidský organismus. Patří k nejstarším u nás pěstovaným druhům zeleniny. Kořenová zelenina je bohatým zdrojem vitamínů, minerálních látek, vlákniny, éterických olejů a jiných pro člověka důležitých látek. Proto je pro naši výživu nepostradatelná.

Původ Její původ je ve Středomoří a v atlantském prostředí. Je známá a oblíbená jak v Evropě, tak v Severní Americe a mnoha asijských zemích. První záznamy o červené řepě jsou staré asi 3000 let a pocházejí z Babylonie. Byla známá i ve starém Říme, kde ji tehdy bohatě využívali, jednak jako jídlo, ale zejména jako lék. Díky antice se rozšířila i do celé Evropy.

Použití Syrová řepa se dobře uplatní v salátech. Výborně chutná s česnekem, křenem, zelím, jablky, pomeranči a ořechy. Jedná se o jeden z nejrozšířenějších druhů pěstovaných řep. Její konzumace je rozšířena převážně ve východní Evropě, kde se používá pro přípravu boršče. Ke konzumaci nejčastěji slouží podzemní kořenová část. Dají se konzumovat i zelené listy.

Léčivé účinky Obsahuje v hojném množství betain, který brání rozvoji kornatění tepen a podporuje činnost jater. Barvivo červené řepy rozšiřuje věnčité tepny a zpevňuje stěnu vlásečnic. Z jejích přímo léčivých účinků jmenujme též účinky močopudné, vylučuje sůl z těla, povzbuzuje činnost žaludku a tvorbu žluči. Při ateroskleróze se doporučuje léčivá kúra: syrová šťáva z červené řepy v dávce 50-100 ml denně po dobu alespoň deseti dní. Podporuje růst buněk a opravuje jejich jádra. Aktivuje tvorbu červených krvinek, a tím zásobování buněk kyslíkem. Vyvolává optimističtější náladu. Zbavuje střeva jedovatých látek, odstraňuje zácpu. Dodává pružnost a lesk pleti, vlasům a nehtům. Neutralizuje a zároveň odstraňuje jedovaté látky, zvláště v mozku.

Průměrný obsah látek a minerálů Je to zelenina velmi hodnotná - ve 100g bulvy je asi 70 mg sodíku, 380 mg draslíku a 20 mg vápníku, dále řepa obsahuje hořčík a z mikroprvků rubidium a caesium. Důležitý je obsah rostlinných barviv, antokyanů, Zabraňujících křehkosti cév. Z vitamínů obsahuje vitamín C, vitamíny skupiny B a další. Tabulka udává dlouhodobě průměrný obsah živin, prvků, vitamínů a dalších nutričních parametrů zjištěných v červené řepě.

Červená řepa a její účinky Účinky červené řepy nejsou zanedbatelné, protože jich má spoustu: zdroj křemíku - díky velkému obsahu křemíku má velký význam při tvorbě vazivových tkání a kostí a pružnosti cévních stěn. Dále regeneruje lidský organismus a zpomaluje stárnutí. Díky tomu je pokožka mladší a také červená řepa má příznivý vliv na vlasy a nehty. kyselina listová - mezi další látky, které červená řepa obsahuje, patří kyselina listová. Ta patří mezi důležité látky v těhotenství pro správný vývoj plodu a snižuje možnost potratu. Dále kyselina listová pozitivně ovlivňuje činnost srdce a kardiovaskulární systém. Nejvíce kyseliny listové nalezneme v syrové červené řepě. V tepelně upravené řepě je ji tak polovina. vláknina - díky velkému množství vlákniny červená řepa upravuje vyměšování a likviduje jedovaté látky ve střevech. Reguluje výskyt zácpy a průjmů. trávicí účinky - mezi její další účinky patří produkce trávicích šťáv a podpora činnosti jater a žlučníku. protinádorové účinky - červená řepa díky obsahu antokyanů a její schopnosti likvidovat volné radikály je doporučována jako prevence proti rakovině. Je ovšem velice užitečná i při léčbě nádorů a po jejich rekonvalescenci. V tomto případě je nejdůležitější šťáva z červené řepy, která by se měla pít třikrát denně po 100 ml. Nebo používat červenou řepu v syrovém stavu. Jako prevenci rakoviny by se měla červená řepa jíst minimálně jednou týdně nebo jednou týdně pít šťávu z červené řepy.

Důležitá je konzumace syrové řepy, vařená řepa už neobsahuje cenné látky.

Vytisknout