Půst
říjen 201O

Došla jsem na své Cestě až k půstu...

ne tedy úplnému půstu, ale polopůstu... začínala jsem tři týdny jen na hroznovém víně, k čemuž mě inspiroval ve svých knihách o syrové stravě autor Helmut Wandmaker...
Helmut Wandmaker

Pak jsem se ale setkala s Petrem Pavlíčkem, který se sám vyléčil díky půstům a urinoterapii... www.petr-pavlicek.cz

takže jsem byla 23 dní na šťávě mrkev, červená řepa a občas bílé zelí nebo celer...pila jsem ječmen a několikrát denně teplou vodu s citronem a součástí mé očisty byla i urinoterapie... zhubla jsem a musím říct, že mi byla opravdu zima... první týden jsem si dělala denně klystýry, později 2x týdně a pak 1x týdně...

došla jsem k poznání, ke kterému jsem dojít měla.. jak je důležitá v našem životě nejen pokora, ale také skromnost...

máme kolem sebe obrovské množství věcí a jídla...
vše velmi zahlcuje naši mysl...
nemáme pak prostor pro opravdový život...
nevnímáme věci, které žijeme, neprožíváme je naplno...
protože místo toho, abychom vnímali krásný sluneční den a šli na procházku, plánujeme např. co bude k večeři a tyto krásné chvíle strávíme v obchodních domech a pak u plotny...
a přitom stačí vzít si jablko, nebo si po procházce umixovat nějakou dobrou šťávu...

na té procházce se spojíme s Matkou Zemí a můžeme naslouchat...
a vnímat její přírodní zákony,které jsou součástí nás...
přichází i pro nás čas zklidnění, čas ztišení se, který v zimních měsících vrcholí adventem...

místo toho běháme po obchodních domech, které již dnes jsou plné vánoční výzdoby a ženou nás zase jen k přeměně hmoty na hmotu...

na procházce se můžeme setkat s někým zajímavým, s někdým, kdo nám nese nějakou informaci do našeho života...
když na procházku nejdeme, o informaci přijdeme...
a když je to tak stále dokola, tak nám život utíká stále dokola a naše poznání oddalujeme...

já děkuji za toto poznání Božské Jednotě :-)...





















Vytisknout